Olmmáivággefearán 1925
Skábmamánu 30. b. 1925 ledje dieđihuvvon bággolotnungávppit Olmmáivággái, ja leanut ja su bálvvát bohte báikegoddái. Sin ovddal bohte olmmáivákkihat guđet gohččo sin guođđit gili.
Leanut dalle vástidii ahte son gul áigu časkit oaivvi earet dain giliolbmuin guđet ledje čoahkkanan. Bággolotnungávpi čađahuvvui, ja guoddi gussa galggai vuvdojuvvot. Dalle de gusa eaiggát rohttii niibbi ja dajai ahte jos sii váldet gusa, de ožžot gul seamma buresge goddit su ja su bearraša, go dallehan sis ii leat mihkkege mas eallit. Dalle leanut vástidii ahte suohkanis leat doarvái gisttut.
Leanuha joavku jotkkii vággeráiggi bajás, ja sin ovddabealde ledje báikegotti olbmot. Go leanuha joavku vikkai bahkket olmmáivákkihiid joavkku čađa, de časkkáhalle olmmáivákkihiidda geain ledje áidásat. Muhto olmmáivákkihat oaivvildedje ahte sii eai gal lean leamaš veahkaválddálaččat ja ahte leanut lei časkki mannan olmmáivákkihiid joavkku čađa ja čurvon ahte son gul áigu «rohttet logi unna sámi juohke surbmii».
Leanutjoavku fertii jorgalit, ja álbmotveahka čuovui maŋis. Vahku maŋŋil leanut ja su joavku bođii ruovttoluotta, ja vihttanuppelohkái váldojuvvojedje olbmát gitta dutkamii. Máŋggas biddjojuvvojedje rádjogiddagassii, sáhkkohuvvojedje dahje áššáskuhttojuvvojedje dainnago sii gul ledje geavahan veahkaválddi almmolaš ámmátolbmo vuostá. Skábmamánus 1926 áššis celkojuvvui duopmu. Guoktenuppelogis dubmehalle áššálažžan, okta oaččui 90-beaivásaš giddagasduomu, golmmas 5-mánnosaš giddagasduomu, ja gávccis ožžo 30-60 beaivvi eavttovuloš giddagasduomu. Ášši maŋŋil buohkaid suhttu lei jorran leanuha vuostá. Olmmáivákkihat oaivvildedje ahte son lei geavahan dárbbašmeahttun ollu veahkaválddi ja lei meannudan olmmožin geas leat nállevealaheaddji miellaguottut giliolbmuide.
Boka om Manndals-affæren av
Harry Solhaug og Jan Nilsen, 2014
