Ivgobađamárkanat

Ivgobađas, Omasvuonas, lágiduvvojedje okta Davvi-Norgga deháleamos márkaniin, Ivgobađamárkanat. Márkanat ledje dehálaš deaivvadanbáikin sihke siseatnan ja riddoguovlluid ássiide.

Skibotn.

Márkan lei deaivvadansaddjin boazosápmelaččaide, Duortnosleagi gávpeolbmáide, dáža gávpeolbmáide muđui dážaide, sápmelaččaide ja kvenaide geat gulle márkaniid lagasguvlui.

Gitta jagi 1916 rádjai lágidedje márkana golbmii jagis: ođđajagimánus, njukčamánus ja skábmamánus. Jagi 1916 rájes lágiduvvui márkan guktii jagis: guovvamánu 20. beaivvi ja skábmamánu 12. beaivvi. Ovdalaš áiggi márkandoalut sáhtte bistit ovtta dahje guokte vahku, muhto dađistaga oanidedje márkandoaluid 3-4 beaivái.

Duortnus lei guhka guovddážis gávpegálvvuid fievrrideamis nuortadavvi guovllus (Guoládagas) ja nuortan Ruoššas Davvi-Norgii, ja nuppe guvlui ges fievrridedje goikeguliid. Seamma gávpemáđiiijaid ávkkástalle maiddái sápmelaččat go johte ealuideasetguin jahkodatguohtumiid gaskkas. Johtolaga mielde johte maiddái olbmot, ja ollu kvena sisafárrejeaddjit johte dáid gávpejohtolagaid mielde Davvi-Romsii ja Finnmárkui, ja Ivgobahta bakte sii bohte Norgii.

Sámemárkan ja kvenamárkan

Čakčamárkana dávjá gohčodedje sámemárkaniin, ja márkana mii lágiduvvui maŋŋil juovllaid gohčodedje kvenamárkaniin. Skábmamárkan lei stuorimus ja lágiduvvui sápmelaččaid njuovvanáiggis. Dien áiggi ledje guolástandievddut ruovttus ja sáhtte searvat márkandoaluide. Čakčadálki sáhtii dagahit hástalusaid suopmelaš gávpeolbmáide, geat herggiin ja reagain johte gitta Duortnus guovllus. Maŋŋelis sii johte heasttain ja reagain.

Lagamus vuonaid bohte maiddái olbmot fatnasiiguin Ivgobahtii. Gárbát ledje áŋkorastojuvvon báldda bálddalaga vuolábeallai márkanbáikki. Jagi 1870 rájes borjjastii báikkálašfanas márkanbáikái, mii earret eará sáhtostii gávpeolbmáid Romssas gávpebáikái.

Skibotnmarkedet

Buotlágan gálvošlájat

Márkan lei ollugiidda jagi earenoamáš dáhpáhussan ja eatnasiin ledje stuorra vuordámušat. Doaluide čoahkkanedje olbmot buot davviriikkain, ja gálvojohtu lei buorre, ja vuvde sihke dárbbašlaš ja joavdelas gálvošlájaid. Márkandoalut dagahedje nissonolbmuide vejolašvuođa dinet ruđaid, go doppe sáhtte vuovdit duodjebuktagiiddiset, nugo gođđon biktasiid ja ulloránuid. Dievddut vuvde sáltejuvvon ja goikaduvvon guliid, ja maiddái galbmaguliid. Suopmelaččat dat eanemusat oste ollu sallidiid ja eará guliid. Eará dehálaš buktagiid maid vuvde lei biergu, dulljiid ja rávdebuktagiid. Vaikko márkaniin ledje ollu ja iešguđetlágan gálvošlájat vuovdimassii, de ledje vuosttažettiin jáffuid, rievnnaid, sieráha, gáfe ja fariinna maid olbmot gávppašedje. Sullii 1900 logu rájes lei margariidna beakkán gálvu.

Jagi 1900 márkanis sáhtii Morgenbladet nammasaš áviisa muitalit dan jagi gálvojođu birra, ja čálle ahte márkanis vuvde sullii 40 000 rievssaha ja 3000 bohccogoruda. Viidni lei maiddái beakkán gálvošládja, muhto maŋŋil jagi 1900 de eai almmolaš oidnosis vuovdán Ivgobađas, muhto čiegusvuođas gal vuvde oalle ollu.

Muitaluvvo ahte soahtegaskaáiggi beakkáneamos gálvošlájaid gaskkas earret eará leat gálvošlájat nugo duhpát, sáibu, giehtagárra, beaŋkagárra, bupmolláigi, tohppasohkar, beallemas, bohccosuonat ja luomesuohkadas.

Márkanis sáhtte maiddái vuovdit báhkaid mas sisdoalu oasti ii beassan diehtit ovdal go ostii, komihkkára oaidnit mávssu vuostá ja liegga márffiid oastit.

Láigohit viesu ja stállja

Smávva báikegoddái Ivgobahtii sáhtte čoahkkanit gitta 1500 olbmo dan áiggi go márkanat lágiduvvojedje. Báikki olbmuide mearkkašii márkan liigedietnasiid, danin go sii láigohedje oađđinbáikkiid, stáljaid ja suinniid heasttaide. Báikki olbmot ieš dalle orro olgovisttiin ja loktalanjain. Márkanolbmot orro ja ođđe sihke gievkkan ja beaivelanjaid láhttiin. Gávpeolbmot dávjjimusat ođđe buvregámmiriin, muhto eanemus jábálaš gávpeolbmot idjadedje hoteallain mat ledje guovdu márkanbáikki.

Lestadianisma ja márkan

Márkanis álge lestadialaš oskkolaččat lágidit čoakkálmasaid. Álgočoakkálmasat ledje priváhta ruovttuin ja maŋŋelis rohkosviesus Ivgobađas, mii huksejuvvui maŋŋil rihtačoaggima man sárdneolmmái Anti Pieti álggahii jagi 1875. Rohkosviessu lea máŋgii viiddiduvvon, muhto lea ain gárži go sullii 2000 mátkkošteaddji čoagganit čoakkálmassii márkaniid oktavuođas. Gitta dálá áigái čoakkálmas dulkojuvvui gaskal sámegiela, kvenagiela ja dárogiela. Kvenagiella dađistaga jávkkai, ja dál dulkojuvvo čoakkálmas dušše gaskal dárogiela ja sámegiela.

Maŋŋil soađi nohke dálvemárkanat. Čakčamárkanat biste, muhto áiggi mielde dat maiddái loahpahuvvojedje. Ovdáneapmi mii dađistaga dáhpáhuvai gulahallama ja gálvojođu oktavuođas dagahii ahte márkan šattai dárbbašmeahttun. Lestadialaš čoakkálmasaid árbevierru gal lea bisuhuvvon.