Silbaráhká
Silbaráhká atne nissonolbmot čikŋan doaluid oktavuođas. Muhtun Davvi-Romssa moarsit leat válljen fas atnuiváldit dán čiŋa, mii guhkes áiggi lea leamašan jávkosis dán guovllus.
Go Gáivuotnalaš Rita Lindvall ja Ole-Bjørn náitaleigga Sabetjogas jagi 1999:s, lei son min guovllu vuosttaš moarsi guhte dálá áiggis válljii silbaráhká čikŋan go vihahuvvui. Silbaráhká lea Dálošvággilaš, Berit Sivertsen, duddjon, ja juste dán silbarahka leat oallugat atnán čikŋan maŋŋil, earret eará Rita nieida Cecilie.
Dalle go Berit gulai ahte moai leimme mearridan náitalit, de dajai son ahte sus lei duohta hállu goarrut silbaráhká čiŋa moarsái «…muhto dat galggai čiŋahuvvot ollu riebansilbbain, danin go nu dat galggai!.» Mun lean hui rámis go lean vuosttažin ođđa áiggis gii lean beassan váldit adnui silbaráhká. Berit lei mu mielde váris dorvvolaš veahkkin, giesai gámavuoddagiid ja veahkehii čiŋaiguin.
Rita Lindvall, náitalii jagi 1999:s
Nissongávttis ii leat krávva nu movt dievdogávttis, ja silbaráhká lea geavatlaččat luovos ráhkká man nissonolbmot adnet čikŋan meassuid oktavuođas. Silbaráhká lea eará vuohki movt morssiid čiŋahit.
Ole Thomassen govvida čikŋagárvvu ná «Lappenes forhold» girjjis:
Ná hábmejuvvui čikŋagárvu, man dušše nissonolbmot atne čeabeha birra. Ovddabealde lei nu guhki ahte govččai ratti, olggiid ja sealggi, muhto ii lean nu guhki ahte dárbbašedje sojiid. Dat adnui dušše čikŋan ja lei ráhkaduvvon sevdnjes alit láđis mas lei nana láđđeskoađas siskkobealde. Riebansilba lei ordnejuvvon nu movt bajábealde lea čilgejuvvon, muhto dat oasis dušše gaskal ovdaláđi ja skoađđasa. Čikŋa giddejuvvui ovddabealde smávva silbajorbbáiguin. Čikŋa lei dávjá čiŋahuvvon silbabáttiin ja silbačiŋat ravddas, ja čeabet birra ledje maiddái jorba silbaboalut. Dat gohčoduvvui silbaráhkán. Dušše moddii oidnet dievdduid dorkkat čiŋahuvvon riebansilbbain, ja dušše ozas ja čeabet birra.»
Go ožžon silbaráhká de dovden ilu. Dat dagahii ahte dán earenoamáš beaivvi mun dovden nannoset gullevašvuođa iežan sámevuhtii. Mun muittán ahte mun jurddašin su birra gii lei gorron silbaráhká, sin geat ovdal mu ledje adnán silbaráhká, ja maiddái min guovllu olbmuid birra geat eai leat sáhttán náitalit gávttehassan.
Ragnhild Dalheim Eriksen, náitalii 2013
Silbaráhká lea ain anus lullisámi ja julevsámi guovlluin, ja davvisámi guovllus gávdnojit dušše áinnas moadde. Sivvan sáhttá leat ahte dán guovllus áigá juo heite atnimis silbaráhká. Measta buot silbarahkat maid mii diehtit, leat hervejuvvon datneárppuin, ii guhtege dain riebansilbbain, ja dain leat máŋga silbaroahki ovdasiiddus.
Go mun gárvodin silbaráhkáin de lei dego ahte buot máttut ledje mu mielde dán stuorra beaivvi ávvudeamis. Mus lei nu olli adrenaliidna ja ledjen hui gealdagasas, muhto miellamáššu gal dađistaga leavai. Mun dovden searalašvuođa, ja ledjen hui rámis, seammás go iežan mielas ledjen čábbámus moarsi oppa máilmmis.
Cecilie Lindvall Wendelboe, náitalii jagi 2015:s.
Aktuelle lenker
Se «Hvem kan bruke kofte?», NRK