Šaddobáidnin

Šaddobáidnin lea hui dološ báidninvuohki. Báikkálaš šattuin báidne láiggiid iešguđetlágán ivnniide. Láiggiid maid šattuiguin ledje báidnan atne vuosttažettiin ránuide, mii lei hirbmat bivnnuhis buvtta.  

Plantefarging.

1920-jagiid rájes atnigohte maiddái kemihkalaš ivnniid, ja šaddobáidnon láiggiid atne unnán 1950, -60 ja -70-logus. Go ránuid jearru lassánii, de šattai fas šaddobáidnin dábálažžan, ja dán áigge gođđet ránuid duššo láiggiin mat leat šattuiguin báidnojuvvon.

Báidnimii atnet báikkálaš šattuid. Lávejit maiddái oastit lunddolaš báidninávdnasiid, nugo Rubia tinctorum (dárogillii krapp), corchenille ja indigo rukses ja alit ivnniide. Báidnit láiggiid lea ávkkálaš danin go de sáhttá atnit buot ulluid. Boares ulluid ja ulluid mat eai leat áibbas vielgadat, daid dávjá báidná ovdalgo atná.

Báidninšattut maid dávjjimusat leat atnán ránuide leat: geađgegatna, soahkelasta, leaibebárku ja bađverássi.

Geađgeganaiguin báidnit:

Goike geađgeganaid mollet ja luvvadat. Geađgeganaid ja láiggiid borddát vuoruid mielde  ruovderuitui. Deavdde čázi (su. 5 l 100 g láigái). Bija ruittu liegganit ja ligge čázi 90 grádii. Divtte orrut diimmu. Fiero duos dás ain várrogasat ruittus. Divtte láiggiid leat báidninčázis dassážiigo čáhci lea galbmon, áinnas ija badjel. Láiggiid ferte bures savdnjit ovdalgo doidá.

Leaibebárkkuin báidnit:

Ane birrasiid 1 kg leaibebárkku 100 g láigái. Leaibebárkku mollet ja divttat jándora luvvat. Vuošša dan 2-3 diimmu. Lasit láiggiid čáhcái ja divtte orrut birrasiid diimmu 90 grádas. Divtte láiggiid leat báidninčázis dassážiigo čáhci lea galbmon.

Soahkelasttaiguin báidnit:

Ovdalgo báidnigoađát, de luvvadat vuos láiggiid alunsálttis, 16 g alunsálti 100 g láigái. Seagut aluna čáziin ja lasit láiggiid seaguhussii. Ligge 90 grádii ja divtte orrut diimmu. Luvvat 100 g soahkelasttaid, áinnas ija badjel. Vuošša daid diimmu ja sille báidninčázi. Bija láiggiid báidninčáhcái ja divtte orrut diimmu 90 grádas. Divtte láiggiid galbmot báidninčázis.