Boknakjøtt med kålrabi og flatbrødmølja. Foto: Torun O. Wernberg.
Biergobiepmu ráhkadanneavva
Njuovvanáiggi lei dilihis áigi. Buot bierggut, siskilušat, náhkki ja varra galggai ávkkástallojuvvot. Dás leat čohkken moanaid biergobiepmuid ráhkadanneavvagiid mat leat dábálačča Davvi-Romssas.
Lábbá ja sávzzabiergu lei dábáleamos Davvi-Romssas. Eanas biergu sáltejuvvui ja goikaduvvui, danin go dalle seaillui buoremusat. Málli ja biergorudda lei hui dábálaš. Devdojuvvon buđeittaiguin ja eará ruotnasiiguin maid gávdne, dagahii ahte lei bistilis ja álbmás biepmu.
Gálbbe- ja vuovssábierggu dávjá vuvde. Das ožžo buori hatti mii dagahii ruđaid dállodollui. Vuovssábiergu sáltejuvvui ja seailluhuvvui stuorra fárpaliin. Nuorttažis jávistedje fárpala dálvvi badjel. Dasto vižže biergu man čáhccejedje ovdal go cáhpe bierggu biergomállái dahje ruddii dahje báistebierggu oktan ruškes sevssain.
Soapmásat seailluhedje bierggu. Dalle bidje bierggu sálteláhkii láselihttái mii jegii áimmu.
Varas bierggu geavahedje čakčat dalle go njuovadedje, ja eanas bierggu geavahedje biergomállái. Buot siskilušat adnojedje.
Ráhkadanneavvagat
Basson biergomáli ráhkadanneava
Millejuvvon bierggu ráhkadanneava
Mearrasápmelaččat leat biergováibmilat. Muhto ovdalaš áiggi eai goassege sálten biergguid fárpaliidda. Sii sáltejedje veaháš ja dikte bierggu veallát moadde beaivvi ovdal go heŋgejedje bierggu feaskárii (seaidnái). Sii gal eai ballan ahte biergu galggai goastut – goastte biergu. Dán bierggus cábastedje binnáža, man geavahedje biergomális dahje ovttas basson biergguin. Reaššvuonas oidnen dávjá biergomárffi heaŋgámin ommana bajábealde goađis. Das cábastedje bihttá go vušše máli. Sii oaivvildedje ahte mális lei buoret máistu go šattai veaháš suvrrabierggu máistu mális.
Mearrasápmelaččaid birra girjjis man Anders Larsen (1950) lea čállán
